Umíte odmítnout?

Mnoho lidí se dostalo do situace, kdy museli čelit problému, za který nemohli. Byli falešně obviňováni a zatlačeni do úzkých. Vyvstává tedy otázka, zdali stojí za to argumentovat, přestože protistrana má jasně vyhraněný názor bez ohledu na to, jak se obviněný vyjádří. Existuje jeden tip, a to ten, abyste se zbytečně neobhajovali.

Možná to zní banálně, ale výmluvy patří mezi nejčastější problémy, ze kterých následují další problémy a z nich další, a tak dále. Není důvod, abyste byli takto pasivní, pokud víte, že pravda je na vaší straně. I pravidla asertivního jednání říkají, že můžete odmítnout, říci ne, nevím anebo je mi to jedno. Asertivita se může zdát pro mnohé jako drzost, ale opak je pravdou. Stojíte-li si za svým názorem, není třeba se ničeho bát, jen je třeba počítat s tím, co přijde potom. Ale víte co? To není primární, protože hlavní je to, co si myslíte vy. Sdělit svůj názor dokáže jen málokdo, a odejít bez toho, aniž byste čekali odezvu, už je opravdu jen pro komunikačně zralé jedince.

Samozřejmě je to všechno o tom naučit se správné komunikaci, ale odmítnutí opravdu není špatné. Jen si dejte pozor na to, aby vaše vyjádření nevyznělo ironicky nebo agresivně. Každopádně máto právo na to říct, co si myslíte a posléze odejít. Když se už do konfliktu dostanete, hlavně se snažte zachovat klid. Pokud je druhá strana rozčilená a vy za to nemůžete, řešení situace okamžitě odložte. Pakliže je druhá strana pod vlivem emocí, nemá smysl cokoliv rozebírat.

Jak jsme tedy psali výše, nebojte se říci ne, nevím, nebo je mi to jedno, protože na takové jednání máte plné právo. Nečekat na výzvu druhé strany a začít jednat sám může být také k dobru, ale rozhodně si stůjte za tím, čemu vy sami nejvíce věříte.