Vyznáte se v umělých barvivech?

Nejsou barviva jako barviva. Která do naší stravy patří od pradávna, a která jsou uměle vyrobená? Spousta z vás určitě moc barviva neřeší, neboť jsou na etiketě s informacemi o složení uvedená jako aditiva, čili Éčka. Někteří mohou namítat, že potraviny s aditivy nekupují, nicméně „éčka“ jsou obsaženy téměř ve všech výrobcích.

Ne však všechna aditiva jsou špatná, kvůli dlouhému názvu si vysloužily přízvisko E, které má za sebou většinou delší variantu čísel. Spousta „éček“ jsou téměř neškodné věci, jako například kyselina citronová, která může sloužit jako přírodní konzervant. Dalším neškodným aditivem mohou být rostlinná barviva, která lidskému organismu nijak neškodí. Třeba chlorofyl, který je součástí listové zeleniny, se využívá k barvení omáček, cukrovinek či likérů, ale také k dobarvení olivového oleje. Dále je to kurkumin, který se vyskytuje například v sýrech, žvýkačkách, či jogurtech.

U jogurtů chvíli zůstaneme, zvlášť u těch ovocných. Už uplynula nějaká doba, kdy se odhalilo, že do jogurtů se přidávají živočišná barviva. Hlavním tématem tehdy byly jahodové jogurty, u kterých se zjistilo, že obsahují karmín. Karmín se mimo jiné používá také do džemů, žvýkaček, oplatků i uzenin, zkrátka tam, kde byste jej ani nečekali. Chcete, aby váš výrobek měl krásnou červenou barvu? Zvolte karmín. Ale na druhou stranu se karmín vyrábí ze sušených těl hmyzu, což už příliš vábně nezní.

Umělá barviva i „éčka“ jsou někdy velmi matoucí. Zejména pokud si s touto problematikou nevíte rady. Jak by měla znít rada na závěr? Zde se hodí dvě pořekadla: důvěřuj, ale prověřuj a dvakrát měř, jednou řež. Nejste-li si jistí, kterým aditivům se vyhnout, uložte si chytrou aplikaci do mobilu, nebo s sebou v peněžence noste malý tahák. Později si uvědomíte, že už nápovědu nepotřebujete a budete sami vědět, která aditiva jsou nebezpečná a která jsou lepší.